Domů > Poušť > Historie Pouště

Historie Pouště

Les, kde se dnes nachází rekreační objekt ECM, se původně jmenoval „Borek" a přináležel k nedalekým Raděticím. V 17. století byl les připojen k Bechyni a r. 1676 zde hrabě Jan Norbert ze Šternberka, zbožný majitel bechyňského zámku a lesa, nechal vystavět kostelík Jana Křtitele s pustevnou (odtud dnešní jméno „Poušť"). V zakládací listině uvádí, že „ zde své duchovní potěšení a zalíbení míval, neb jest místo od hluku světského vzdálené, k rozjímání pobožných věcí velmi příhodné, k bydlení každému, který by se chtěl docela Bohu odevzdati, pohodlné".

To ostatně platí i dnes. Pustevna byla dřevěná stavba se dvěma stvětničkami a sklepem. Na fasádě je dodnes kulatá plastika s beránkem a latinským nápisem „Vicit agnus noster, eum sequarum" (Zvítězil náš beránek, následujme ho.) Jan Norbert ze Šternberka nechal vystavět také kostel sv. Michala v Bechyni (ne ten na náměstí, ale ten, co leží kousek od metodistické fary). Jan Norbert byl zřejmě podlomeného zdraví, protože zemřel pár měsíců po narození svého nejmladšího syna v nejlepších letech svého života roku 1678.

Po jeho smrti až do roku 1793 zde žili poustevníci. Byl to vždy některý mnich z františkánského kláštera v Bechyni. Dostávali od velkostatku pivo, potraviny, příspěvek na oděv a peníze. Františkáni jsou katolickým mnišským řádem, jehož důrazy jsou v chudobě, čistotě a poslušnosti. Františkáni se zabývají zejména kazatelskou a misijní činností. V našich městech je dodnes můžeme vidět v jejich prostých hnědých kutnách, které mají v pase převázané dlouhým bílým provazem.

V kostelíku na Poušti se občas konaly mše, a to až do r. 1830, kdy byl přeměněn na hospodu s obydlím. R. 1855 byla hospoda zrušena a objekt sloužil radětickému hajnému jako skladiště. R. 1864 byl kostelík vyloupen, zůstal prázdný a nevyužívaný, sloužil jako úkryt potulným zlodějům a postupně chátral.

R. 1929 koupil kapličku s přilehlým pozemkem Spolek pro péči o sirotky, spolek zřízený Metodistickou církví v Československu (dnešní ECM), avšak jako nadcírkevní subjekt - Spolek zval do svých řad všechny lidi dobré vůle, bez zřetele na jejich církevní příslušnost a sloužil dětem taktéž nezávisle na jejich denominační příslušnosti. Na Poušti Spolek zřídil letní tábor pro děti. Zchátralou kapličku nechal opravit, do její blízkosti nechal přivléct dva železniční vagóny, upravené na ubikace, a přistavěl chatku a dřevěný srub (mechovku, altán, každý tomu říká jinak:-) . Dětské tábory probíhaly pod patronací Spolku od r. 1932 do r. 1950.

Neblahý rok 1948 zasáhl i do života Pouště. Už v létě 1948 se stát začal plést do organizovaní dětských táborů prostřednictvím orgánů „Okresní péče". Státní orgány tak omezovaly počet dětí, které se táborů mohly účastnit i dobu, kdy se tábory směly konat. Na tábor mohly jen děti vyznání metodistického, a to jen se souhlem Okresní péče v místě jejich bydliště. Roku 1950 zde byly zejména děti z mikulovské farnosti, která vznikla přesídlením českých krajanů z Bulharska. Roku 1951 zde byli pouze rekreanti a roku 1952 byla Poušť pronajata Československým aeroliniím, které Poušť užívaly pro závodní rekreaci.

Zrůdná komunistická moc zabavovala církvím mnohé majetky, Poušť byla však byla od tohoto osudu uchráněna - jelikož zde nebyla zavedena elektřina a pitná voda se musela dovážet, neměly o Poušť státní orgány naštěstí zájem. I tak ovšem totalitní stát omezoval činnost církve na Poušti. Např. v osmdesátých letech se kurzů na Poušti nesměly účastnit mladí lidé ve věku od 15. do 17. let. Zdůvodněním bylo, že„v Jihočeském kraji je mimořádně mnoho chuligánů a podezřelých živlů". Původně nesměly na Poušť děti vůbec, ale poté, co zástupci církve namítali, že mladé rodiny, které se kurzů účastní, nemají děti kam dát, tajemník pro věci církevní ustoupil.

Po roce 1989 mohla církev užívat Poušť již svobodně. Pustila se také do její rozsáhlé rekonstrukce: V devadestých letech zmizely železniční vagóny a místo nich se vystavěly čtyři zděné chatky, každá po dvou pokojích. Na Poušť se zavedla pitná voda, byly odstraněny suché záchody a na jejich místě se postavila moderní umývárna s WC. V podkroví altánu vznikl další pokojík a i podkroví kaple se zrekonstruovalo. Zmizela také malá dřevěná chatka a místo ní se vystavěla chatka zděná, kde přes sezónu s rodinou bydlí správce Bohouš Opočenský, neodmyslitelná to součást Pouště. :-) Na Poušti se každé léto konají kurzy všemožného druhu, mezi nimiž je každoročně i letní pobyt pro mládež pořádaný Aliancí metodistické mládeže.

 

Kaplicka

 

Zdroje:

  1. V. D. Schneeberger: Metodismus v Československu (1918 - 1992)
  2. Bechyňský městský zpravodaj, červenec - srpen 2003
  3. stránky „Bechyně v obraze" http://www.volny.cz/wwwbechyne
  4. oficiální stránky města Bechyně http://www.mestobechyne.cz
  5. oficiální stránky města Smiřice http://www.smirice.cz