Domů > Mix > Fan klub Johna Wesleye > Charakteristické znaky metodisty I Úvod

Charakteristické znaky metodisty I Úvod

Metodistické hnutí, které se začalo šířit po duchovním probuzení Johna Wesleye a jeho bratra Charlese v květnu 1738, brzy narazilo na odpor, když na různých místech Anglie začali kázat a svědčit o Kristově milosti, které se jim dostalo. Útoky sahaly od literárních polemik až po výbuchy spontánního nepřátelství a plánovitého pronásledování.

Většina těchto útoků vycházela přímo nebo nepřímo z falešné představy, že metodismus chce být nějakým „novým náboženstvím", jež se povyšuje nad stávající konfese. „Nic není vzdálenější od pravdy," odpovídal Wesley na tyto výtky. „Takzvaný metodismus je stará víra, je to víra Bible, víra anglikánské církve. Tato stará víra není nic jiného než láska, láska k Bohu a ke všem lidem. Tato láska je velkým lékem života, nikdy neselhávajícím prostředkem na všechny neduhy rozhašeného světa, na všechnu bídu a všechny neřesti světa." Tak to formuloval při položení základního kamene londýnské Nové kaple roku 1777. Jak tento názor od samého počátku charakterizoval Wesleyovo smýšlení, o tom podává tento rozsahem malý, avšak obsahově jeden z nejvýznamnějších jeho spisů „Charakteristické znaky metodisty" (The Charakter of a Methodist), výmluvné svěděctví.

Spisek byl napsán někdy na sklonku roku 1739, avšak publikován až roku 1742. Za použití mnohých biblických citátů zde Wesley srozumitelným způsobem vykládá, že metodisté nechtějí být ničím jiným než skutečnými křesťany. Spis neobsahuje podstatě nic nového. Novou se stala jen forma, do níž bylo vpraveno staré učení o posvěcení. Novou se stala posvátná vážnost, se kterou se začala uplatňovat zapomenutá a mílo zdůrazňovaná  pravda. Wesley při formulování svých myšlenek čerpal výhradně z Bible. Nazval tento spis „Charakteristické znaky metodisty", nechtěl tím říci, že všichni metodisté jsou dokonalými křesťany. Aby se spisek nedal zneužít v tomto ohledu, dal do záhlaví Pavlovo slovo z listu Filipským 3,12: „Ne, že bych již dosáhl, anebo byl už dokonalý."

Podnět k napsání traktátu získal Wesley z jednoho spisu Klementa Alexandrijského (†215). Roku 1767 Wesley uveřejnil ve svém Deníku dopis adresovaný vydavateli listu „Loyd's Evening Post", v němž vysvětluje toto pozadí: „Před třiceti pěti nebo třiceti šesty lety jsem velice obdivoval charakter dokonalého křesťana, jak jej popsal Klement Alexandrijský. Před dvaceti pěti nebo dvaceti šesti lety mi přišlo na mysl popsat tento charakter, avšak více na základě Bible a biblickými slovy. Spisu jsem dal název »The Charakter of a Methodist«. Doufal jsem, že zvědavost přiměje více lidí jej číst, a že se také upřímní lidí tímto způsobem zbaví určitých předsudků. Aby si však nikdo nemyslel, že chci pět chvály na sebe nebo na své přátele, vyvaroval jsem se toho tím, že jsem na titulním listě vyznal ze sebe a za ně: »Ne že bych již dosáhl, anebo byl už dokonalý.« Ve stejném smyslu říkám na závěr: »Takové jsou zásady a zvyklosti našeho společenství, takové jsou charakteristické znaky pravého metodisty,« tzn. pravého křesťana. A dále vysvětluji: »Jimi se chtějí odlišovat od jiných lidí ti, kdo jsou posměšně tak nazýváni.« »Těmito charakteristickými znaky se odlišovat od těch, jejichž život a smýšlení neodpovídá Kristovu evangeliu.«"[i] V dopise se pak dále brání nařčení, že by metodista byl člověk, který je dokonalý a nehřeší v myšlenkách, slovech a skutcích. Píše otevřeně: „Řekl jsem celému světu, že nejsme dokonalý a přece jsem metodista. Říkám otevřeně, že jsem nedosáhl charakteristiky, o níž píšu." To znamená, že spisek „Charakteristické znaky metodisty" nechce být povýšeneckým popisem toho, čím snad metodista je, ale programovým spisem, vyznáním. Wesley zde mistrnou zkratkou shrnuje základní důrazy svého bohosloví. „Charakteristické znaky metodisty" pak použil i v pozdějších dílech jako např. v „A Plain Account of Christian Perfection" z roku 1766.

Ještě v roce 1742 bylo vytištěno druhé vydání a roku 1786 už to bylo desáté vydání. „V Anglii působil tento spis jako polnice a měl mohutný vliv," napsal německý biskup J.W.E.Sommer. A tato polnice brzy zazněla i za hranicemi Anglie. Roku 1749 pořídil lékař dr. Johan de Koher překlad do holandštiny, o čtyři roky později vyšel první německý překlad. Česky vyšel tento spis prvně roku 1945 pod názvem „Charakter metodisty". V předmluvě je slovo, které ani dnes neztratilo svou aktuálnost:

„Pravé slovo prorocké neobsahuje poselství toliko pro dobu, v níž bylo napsáno, nýbrž má význam pro všechny doby. Naše století nepotřebuje nic nutněji, než pravého, apoštolského křesťanství, tj. náboženství, které by nespočívalo ve slovech, nýbrž v moci. Metodismus je znovuoživením původního křesťanství, dle často citovaných slov Skota Chalmerse, »křesťanstvím rozhodným«. Toto znovuoživení křesťanství bylo a jest hlavním posláním metodismu. Považujeme nové vydání za velmi časové a účelné. Nechť se stane mohutným hlasem polnice, který by probudil nejen metodisty, ale i jiné křesťany k novému životu víry a lásky, k životu pravé odevzdanosti Bohu a službě bližním!"

V.D.S


[i] The Journal of John Wesley (1960), V, 197 (5.3.1767)